O jazyce (převážně mateřském)

Čeština nabízí možnost tykání i vykání. Nevím jak vy, ale já tuhle volbu docela vítám. Jsem prostě ráda, že si můžu relativně vybrat, že můžu rozlišit svou rodinu, blízké, svou generaci a ostatní. Vykání je zkrátka fajn. A proto zrovna dvakrát nejásám, když si někdo přijde a řekne: „My si tu všichni tykáme.“ No tak si pro mě za mě tykejte, ale mě do toho laskavě netahejte. To mám vážně chodit po chodbě a úplně cizím (a někdy dokonce dvakrát… Celý článek ›

Jako malá jsem děsně milovala Old Shatterhanda, a když Vinnetou umřel, brala jsem to skoro jako osobní tragédii. Jak mi mohl May vůbec něco takového udělat? Časem jsem mu odpustila. Ale ještě dneska mě některé věci nutí k zamyšlení. Old Shatterhand vždycky říkal Vinnetouovi „můj rudý bratře“, ale Nšo-či nikdy „má rudá sestro“ neřekl, vážně nikdy. Když pomineme, že ji třeba (nebo spíš určitě, však my víme své…) jako sestru nebral, musíme si… Celý článek ›