Pro mě, za mě, třeba o mně

…že jsem (skoro) vystudovaná překladatelka (kdo vymyslel, že musím sepsat diplomku???) a tlumočnice (i když jsem si od státnic jaksi nazatlumočila – hluboký srdceryvný povzdech).

…že už nějaký ten měsíc sedávám ve skleníku (rozuměj v nablýskané a velmi nevkusné budově jedné ne úplně malé firmy, prostě budově navržené tak, aby všem bylo hned jasno, s jakou „úžasnou, mladou a dynamickou společností, ovšem s mnohaletou tradicí“ mají tu čest). Říkám tomu funkcionalismus dovedený ad absurdum. Něco jako paneláky, ale na opačné straně architektonického spektra. A živím se jako „profesionální“ překladatelka. Výsledek mé činnosti by se dal shrnout prostě:

Jestliže platí X, potom musí nutně platit i Y:

Tedy po dosazení:

Jestliže platí, že chybami se člověk učí, potom budu velmi učená.

…že můj vztah k matematice za ty roky neprošel žádným zásadním vývojem. A že se po její bok zařadily další, ne úplně vzdálené disciplíny.