Janin (nejen) jazykový koutekPostřehy začínající překladatelky o všem, co leží a běží kolem

Nejlepší antidepresivum na světě

Publikováno 27.01.2015 v 23:24 v kategorii Na osobní notu, přečteno: 116x

(Nutno ověřit lékařskou studií)

Bez předpisu, dávkování dle vlastního uvážení.


Možné nežádoucí účinky: silně návykové. Nevhodné pro kardiaky.


My, těžcí melancholici se sklony k depresím, smutků a chandrám, co se táhnou a táhnou, se ve svých plačtivých náladách docela vyžíváme. Jak se ale říká, všeho s mírou, a tak i my občas sáhneme po nějakém tom rozveselovacím prostředku. Protože je nabídka veselých prášků na volném trhu zoufale neuspokojivá a kamarádi doktoři nám vypomoct odmítají s tím, že ještě nepřišel náš čas a ať si jdeme raději koupit něco na sebe nebo poklábosit s kamarádkou, nezbývá než pomoct si jinak.

Já volím houpačku. Je to … prostě paráda. Jedno z mála míst, kde člověku nevadí, že nemá pevnou půdu pod nohama, může tak trochu simulovat ptačí let a zavzpomínat, jaké to bylo v dětství pohodové a bezstarostné. Nejvíc miluju ten okamžik, kdy se člověk na setinu vteřiny zastaví v nejkrajnější poloze, pak ho to stáhne zpátky, postupně nabírá rychlost, nádhera.


Bydlení si zásadně vybírám podle toho, jestli je v docházkové vzdálenosti hřiště. Ještě že je jich všude jak hub po dešti. Musím tedy říct, že to má i svá úskalí, třeba omezence, co mají pocit, že od osmi let nahoru na houpačky zkrátka nemáte nárok, a mají potřebu vás umravňovat, nebo po vás aspoň házejí nevěřícné pohledy. Ještě jsem bohužel nedospěla ke stádiu, kdy by mi bylo čučící okolí ukradené, takže se chodím houpat zásadně po setmění. V zimě žádný problém, jak se dny prodlužují, začíná se to trochu komplikovat.


Ale zpátky k tématu. Takové pohoupaní, nebo jak já s oblibou říkám „pošauklení“, má silné antidepresivní účinky a navozuje radostný pocit a příjemnou malátnost.


Možná ještě malé varování nakonec: Kdo to přežene, vyrobí si syndrom hadrových nohou. Ale i to se dá rozchodit…