Izbička číslo deväť
Publikováno 07.10.2014 v 23:52 v kategorii Svět kolem, přečteno: 94x
Hostel měl praktickou polohu u letiště, tedy na konci světa. Deset hodin večer, kolem sídliště a nikde ani noha, ptám se M, jestli má vytištěnou mapku. „Ne, se někoho zeptáme…“ Mám chuť skočit jí po krku a asi bych to i udělala nebýt toho, že bych tam ve tmě zůstala sama. „Hele, slečna,“ dloube do mě M a upozorňuje mě na holku s kufrem, co tu taky vystoupila. Ta nás naviguje až do ulice, kde máme dnes spát, 4, 6, 8…16 a zeď.
Ujišťuju se, že hledáme číslo 18 a mám chuť jí podruhé přiškrtit. Díky bohu za parkující auto, pán je jako všichni tady moc ochotný a s úsměvem nás informuje, že tady všichni choděj blbě a musíme obejít blok, nebo přelézt a mrká. Jsem pro přelezení, ale horolezec ze mě asi nebude, tak si dáváme večerní zdravotní procházku.
Ulice z druhé strany, pouliční lampy zřejmě z úsporných důvodů nerozsvěcují. M vytáhne baterku, na chodník zasvítí výstižný nápis „Los geht´s!“ a M mi začne předvádět, že i obyčejná baterka zvládne to, co dokáže disco koule.
A to už vidím naše dvouhvězdičkové ubytování (Jednu hvězdu už má prý jenom kemp, tak třeba příště…), před panelovou budovou se z modrého dýmu postupně vyloupne hlouček zarostlých chlapíků v pyžamech. Pohled pro bohy, který si budu moct za ten i příští večer ještě dosyta užít.
Můj nelibý první dojem na chvíli (ale opravdu jen na chvíli) rozptýlí usměvavá recepční s dokonalým make-upem i účesem a dokonce v saku: „Tuná tu rezerváciu nemám, ale pozerám sa, či je tu niečo voľné.“
„Bola by tu izbička číslo päť, veľmi pekná.“ Bereme klíč a jdeme se ubytovat. „Izbička“je především zabydlená. Vracíme se na recepci. Udivená reakce: „On tam už niekto býva?“ Umluvím M, že bychom si mohly dát pokoj s příslušenstvím, dostáváme klíč a já zjišťuju, že k mé spokojenosti by tam muselo být ještě čisté povlečení. Recepční tuhne úsměv na rtech, nelíbí se jí, že se vracíme opět i s bagáží. „Ale upratovačka u nás chodí aj o víkende... Tak vyskúšame izbičku číslo deväť,“rozhodne se nám dát poslední šanci. „Hele, jestli nám na tu třetí postel někoho nešoupne, tak to berem,“ říká rezolutně M.
Komentáře
Celkem 0 komentářů